09 Čvc Praktické polní dny v Anglii
Praktické polní dny v Anglii
Domů »
Ve dnech 18. – 20. června jsme se s našimi zákazníky zúčastnili praktických polních dnů v anglické společnosti P.X. Farms, která se nachází nedaleko univerzitního města Cambridge.
Na úvod nás přivítal Constantin Horsch a majitel farmy James Peck, který se na statek vrátil v roce 1990 poté, co pracoval v zemědělství v Austrálii či v Maďarsku. Statek nakoupil jeho pradědeček, který byl lékařem a jeho otec byl první na farmě hospodařící. Ještě v roce 1999 měla farma 300 ha, nyní je to 5 000 ha a chtěli by postupně dosáhnout až na velikost 10 000 ha. Problémem je zde logistika, protože přejezdy činí až 100 km. V rostlinné výrobě pracuje 49 pracovníků. Zároveň mají dostatečnou skladovací kapacitu, proto jsou schopni uskladnit až 100 tisíc tun.
V P.X. Farms se snaží dát zemědělství pozitivní obraz. S kampaní začali v loňském roce a nyní již mají cca 23 000 odběratelů a přes 100 videí na youtube, která postují vždy ve středu a neděli. Ve středu 25. června uspořádali polní den, kterého se zúčastnilo na 2 000 účastníků, kteří za účast zaplatili vstupné. Na akci byli pozváni významní řečníci včetně Michaela Horsche.
Oblast hospodaření společnosti P.X. Farms se nachází východně od města Cambridge, přičemž se řadí k oblasti východního pobřeží. Zde jdou vhodné podmínky především pro rostlinnou výrobu. Čím více bychom pokračovali na západ, začala by převládat výroba živočišná s chovem skotu a ovcí. V oblasti kolem Cambridge se v nadmořské výšce kolem 200 – 230 m n. m. pěstuje především pšenice, čím více na sever, tím více přibývá ječmen na výrobu whiskey, přičemž nároky na něj jsou obdobné jako na sladovnický ječmen. Cena za hektar zemědělské půdy se zde pohybuje kolem 40 000 liber, pachtovné pak činí cca 400 liber/ha a dotace v zemědělství po vystoupení z EU 40 liber na hektar. Úhrn srážek zde činí cca 560 – 600 mm ročně s tím, že každý den naprší dva mm. Letošní rok měl však jiný průběh, byl hodně vlhký podzim, kdy se téměř nedalo zasít, a naopak letos v březnu a dubnu nenapršelo téměř nic, až pak něco málo ke konci května. V době, kdy jsme se polních dnů účastnili, panovaly nezvykle vysoké teploty kolem 30 °C.
V P.X. Farms střídají dlouhé osevní sledy, sejí jak jařiny, tak ozimy a orají jednou za deset let. Rovněž je zde využíván řízený přejezd strojů CTF (Controlled Traffic Farming). Agrotechnické postupy nám přímo na poli přiblížil Josef Stangl z Horsche. Co se plevelů týče, velký problém zde činí psárka. Nyní zde testují „Sponge Weed Wiper“, což je houba, která se napustí glyfosátem s vodou a připevní se k postřikovači HORSCH Leeb a aplikace pak probíhá natíráním plevelů. Tento způsob je zde v testovací fázi a uvidí se, jak efektivně bude účinkovat.
Jako hnojivo používají velmi často kaly a pevná hnojiva poté dováží lodí z Francie. Osiva si produkují vlastní. Pěstují potravinářskou pšenici, ozimý ječmen, který jde do Španělska, hořčice se dodává do lokální firmy pro výroby hořčic, fazole a hrách prodávají do Egypta, oves se pěstuje na výrobu ovesného mléka. Kvůli zákazu moření už vůbec nepěstují řepku, která ještě před 10 lety byla v Anglii třetí nejpěstovanější plodinou. Kvůli zákazu je nyní až na 20. místě. Slunečnice a kukuřice se zde pěstovat nemůže, protože je v říjnu velmi vlhko. Půdy jsou poměrně těžké, až 30 % tvoří jíl.
Co se potravinářské pšenice týče, pěstují zde dvě odrůdy. Z důvodu klimatických podmínek, které zde panují, je potřeba aplikovat 4-5 fungicidů. Nejvýznamnější chorobou je zde rez, naopak v oblasti Skotska je to braničnatka. Pšenice sejí cca 400 zrn na m2, při výsevku 200 kg/ha. Dusíku aplikují cca 240 kg/ha, a to již od ledna. Dusík je aplikován i v tekuté formě. Předplodinou pšenice, která je níže na fotografii, byl hrách. Strniště bylo zpracováno Terranem do 15 cm, poté jel diskový kypřič Joker – půda je zde velmi hrudkovitá, proto se musí do nejdříve rozmělnit. Počasí zde v normálních podmínkách pole krásně urovná, 10 dní před výsevem se aplikuje glyfosát a poté se pšenice zasela Avatarem na rozteč 25 cm. Obyčejně zde činí výnosy pšenice 14 tun/ha, letos ovšem očekávají výnosy nižší, právě kvůli nestandardnímu počasí a suchému roku. Prohlédli jsme porosty pšenice seté Avatarem, radličkovou sečkou Sprinter 12 SW, secím strojem bez přihnojení Sertem 12 SC a Finerem SL s výsevní nástavbou. Zajímavostí polí v Anglii je fakt, že jsou všechny oplocené se vstupem přes uzamykatelné brány.
Po prohlídce porostů pšenice jsme se vrátili do sídla společnosti P.X. Farms, kde měl připravenou prezentaci Konstantin Horsch. V HORSCH se dlouhodobě zabývají problematikou rovnoměrného vzcházení. Po sklizni je potřeba jet při přípravě velmi mělce, aby nám vzklíčil výdrol a plevele. Proto vznikl kombinovaný stroj s disky bez pěchu a zadním striegelem, Cultro CC. Cultro slámu krásně smíchá se zeminou, směs je pak těžší a lépe se rozprostírá, druhý přejezd pak následuje radličkovým kypřičem Cruiserem cca do 10 cm.
Po prezentaci jsme se vydali na praktické ukázky strojů. Bylo předvedeno velké množství strojů pro přípravu a secích strojů HORSCH. Zde v P.X. Farms vědí, že na výsev pšenice budou mít 3-4 dny, a proto potřebují velký výkon a pracují zde se secími stroji o záběru 12 m. Novinkou v sortimentu předvedených strojů byl Fortis LT (light), který časem nahradí Terrana GX. Po krátké pauze ještě byly předvedeny postřikovače včetně názorné ukázky precizního čištění CCS (Continuous Cleaning Systém) pomocí vody obarvené barvivem z červené řepy. Předvedeno bylo rovněž rozmetadlo hnojiv Leeb Xeric 14 FS. Po ukázce strojů jsme měli možnost nahlédnout do prostorných hal a mimo jiné si také prohlédnout stroj na recyklaci plastových kanystrů.
